info

:: KŘTY A SVATBY U NÁS :: Křty, svatby a jiné služby KŘEST Křest je svátost, kterou přijímá člověk na znamení toho, že uvěřil Kristovu evangeliu a chce žít v plném společenství s Kristem i s konkrétním křesťanským společenstvím (tj. v našem případě: v evangelickém sboru). Křest je znamením toho, že se křtěnec odříká starého pohledu na život a zavazuje se k novému životu v následování Ježíše Krista. Křest je znamením toho, že věřící již skutečně nepatří jen sám sobě, nepatří ani zlému, ale patří Kristu. Křest ve jméno Boha Otce, Syna i Ducha svatého spojuje všechny křesťany v jednotu. Všechny "velké" církve vzájemně uznávají křest vykonaný v jiných církvích. Jako evangelíci křtíme dospělé i děti, počínaje „nemluvňaty“. Vycházíme přitom z biblického důrazu, že křest je znamením Božích činů záchrany, které jsou tu pro člověka dřív, než se o nich dozvěděl, začal jim rozumět a po nich toužit. „Dřív nežli jsem se narodil, tys pro mne přišel dávno a za svého's mne prohlásil, než mi co bylo známo. Když já jsem ještě nedýchal, už dávno's za mnou, Pane, stál a myslils na mé blaho“ (Evangelický zpěvník, píseň č. 290). Starozákonní příběhy o Božích činech pak zřetelně ukazují, že se tu počítá i s dětmi, byť ještě „nerozumějí oč jde.“ Nutným a logickým předpokladem u křtu nemluvněte je víra jeho rodičů (nebo alespoň jednoho z nich) a vůle k víře se veřejně přiznat. To se děje ve vyznání víry, které při křtu činí rodiče za své dítě. Rodiče se před Bohem zavazují, že povedou ve výchově své dítě k víře a umožní mu v budoucnu katechezi. Je zvykem, že si křtěnec nebo jeho rodiče zvolí jednoho (či dva) věřícího kmotra, který se zavazuje, že bude dle potřeby a své dobré vůle "doprovázet" křtěnce životem, a to osobním kontaktem, zájmem a modlitbou. Křest mimo bohoslužebné shromáždění není přípustný. Doporučuje se žádat o křest v místě svého trvalého bydliště. Křtěnec se křtem stává členem příslušného farního sboru . Podmínkou křtu jsou alespoň dvě předchozí setkání s farářem. Jejich náplní je rozhovor o víře, o významu křtu a příprava křestních bohoslužeb. Info ke křtu dětí SVATBA Požehnání sňatku, obvykle v evangelické církvi udílené, lze vzhledem k platným zákonům v současnosti spojit i s uzavřením sňatku. Tak jako nikomu neodmítáme službu slovem při věcech posledních (pohřebním shromáždění), neodmítáme ani službu slovem při věcech "prvních společných", totiž svatebním shromáždění. Křest není podmínkou požehnání. Víra snoubenců se však logicky předpokládá. Podmínkou jsou tři předsvatební setkání (rozhovory) s farářem. Předmětem setkání není lustrace snoubenců, nýbrž 1. rozhovor o manželství, 2. sestavení vlastního svatebního slibu snoubenci, 3. příprava svatební bohoslužby. Administrativní záležitosti (formuláře a povolování) si zajišťují snoubenci sami. Komunikace s matrikářkami je nepřímý test jejich sociální zralosti pro uzavření manželství.